Jsem moc ráda, že jsme mohla poskytnout záštitu dnešnímu kulatému stolu k projektu Začni správně, který mladým lidem z dětských domovů a pěstounské péče pomáhá, aby se po odchodu postavili na vlastní nohy.
Sešli se u něj totiž všichni, kdo problémem zapojení dětí z nejrůznějších typů ústavní či náhradní péče žijí každý den – a já tak měla konečně možnost získat o tomhle tématu řadu cenných, autentických informací „z terénu“.
Podnětů k diskusi byla celá řada, zřejmě nejdůležitější ale byla agenda sociálního bydlení. Neumím si ani představit, jak složité musí být začínat nový život bez opory rodiny a zároveň s prakticky nulovou šancí dosáhnout na samostatné bydlení. V téhle souvislosti mimo jiné zaznělo, že právě děti z dětských domovů často bojují s diskriminací: jde sice o její skryté, přesto ale jednoznačné projevy, a to jak při hledání nájemného bydlení, tak na trhu práce.
V závěru setkání se k nám připojili Bára a Jakub, mladí lidé, kteří vyrostli v dětském domově a díky pomoci neziskové organizace, sociální pracovnice, vstřícnému přístupu města Plzeň a dalších ochotných lidí se jim podařilo nastartovat nový život. Každý z nich se potýká s jiným druhem starostí, jedno mají nicméně společné – touhu dělat věci správně a být soběstační.
Jejich vyprávění jednoznačně potvrdilo, jak důležitá je pomoc, bez které by se jim úspěšně osamostatnit nepodařilo. Bohužel, stát v tomhle ohledu žádnou pomoc nenabízí. S ostatními účastníky kulatého stolu jsme se shodli, že řešení je potřeba zakotvit do legislativy, konkrétně nastavit v ní podmínky pro státem garantovanou následnou péči, a to minimálně na období dvou let po tzv. odchodu z ústavní/náhradní péče.
A protože už není na co čekat, pustíme se do toho hned.
