Jak podle vás senioři zvládají současnou druhou vlnu pandemie?
Nasnadě je odpověď, že špatně. Já si to ale tak úplně nemyslím. Vždy upozorňuji, že skupina seniorů je velmi rozmanitá, a to nejen věkově. I v této době chodí řada seniorů dál do práce nebo podniká, často jsou velmi aktivní v dobrovolnických organizacích a snaží se pomáhat těm, pro které je stávající situace náročná. Nicméně je zde samozřejmě i skupina seniorů, pro které je druhá vlna pandemie těžkou zkouškou. Na mysli mám především seniory, co žijí osamoceně nebo v pobytových zařízeních, kde opět došlo k omezení návštěv.
Když mluvíte o seniorech v pobytových zařízeních, pravidelně se objevují smutné případy týrání nebo zneužívání seniorů, kteří tam žijí. Jak jsou teď před takovým zacházením chráněni, když za nimi nesmí chodit návštěvy? Máme nějaký funkční systém kontroly?
Bohužel ne, a to bez ohledu na pandemii. Jak jste ale zmínil, vzhledem k současnému omezení návštěv, které přece jen určitou formu kontroly představují, je nyní potřeba řešit tento problém o to naléhavější. Jeho podstata je přitom jednoduchá: naše legislativa prakticky nenabízí možnost, jak si účinně stěžovat na kvalitu zdravotní péče poskytované v zařízeních sociálních služeb.
Podat stížnost na kvalitu zdravotní péče, případně se následně obrátit na správní orgán, mohou totiž pouze pacienti takzvaných registrovaných poskytovatelů zdravotních služeb, jimiž jsou typicky nemocnice. Zařízení sociálních služeb do této kategorie zpravidla nespadají, protože k poskytování zdravotních služeb není v jejich případě vyžadováno udělení oprávnění od registrujícího orgánu. Nejde ale jen o kontrolu zdravotní péče. Zcela samostatnou kapitolu přestavuje kontrola dodržování práv klientů sociálních služeb, což je také velmi komplikovaný a bohužel nedostatečně legislativně řešený problém.
Co lze dělat za strany státu pro to, aby se tito senioři lépe vyrovnali se samotou?
Pro seniory i kohokoliv jiného, kdo se samotou bojuje, je důležitý kontakt s blízkými, ať už jde o rodinu nebo přátele. Na druhou stranu jsou právě senioři jednou z nejohroženějších skupin, pokud jde o riziko nákazy koronavirem. Potřebu kontaktu je tedy nutné rozumně vyvážit ochrannými opatřeními. S ohledem na aktuální omezení návštěv by podle mě seniorům mohlo pomoci alespoň umožnění vycházek v zařízeních sociálních služeb, kde lze minimalizovat styky s cizími osobami a kde je k tomu provoz zařízení uzpůsoben.
Samota nicméně trápí i řadu seniorů, kteří žijí osamoceně, hlavně ve velkých městech. Zde ale stát příliš možností, jak aktivně pomoci, nemá. Osobně bych viděla šanci spíš v podpoře činnosti neziskových organizací, které v této oblasti seniorům dlouhodobě pomáhají a snaží se jejich samotu rozptýlit.
Vloni v únoru jste iniciovala vznik pracovní skupiny k tématu zneužívání seniorů. Témat k jednání bylo několik. Jak do toho zasáhla pandemie?
Kvůli pandemii jsme museli přejít z prezenční formy na online způsob jednání, zásadnější ale byla změna projednávaných témat. Na našem červnovém setkání jsme řešili právě dopady pandemických opatření na seniory, která průběžně vyhodnocujeme i v rámci druhé vlny.
Jedním z výstupů skupiny byla po první vlně podpora poslaneckého návrhu novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který chrání klienty zařízení sociálních služeb proti ponižujícímu zacházení. Jaké je v současné době osud předložené novely?
Novela počítá mimo jiné se zavedením zcela nové skutkové podstaty přestupku v souvislosti s neoprávněnými zásahy do práv klientů sociálních služeb. Seniorům umístěným v pobytových zařízeních by tak novela přinesla větší míru ochrany před podobným škodlivým jednáním. Bohužel, ačkoliv novele vyjádřila podporu nejen naše pracovní skupina, ale i řada odborných organizací, které se seniory pracují, k jejímu projednání se ve Sněmovně jen tak nedostaneme. Na programu schůze leží daleko v pořadí sněmovních tisků pro 1. čtení.
Skupina v červnu formulovala opatření nutná provést před případnou druhou vlnou pandemie. Byla to potřeba zajistit dostatečné množství ochranných pomůcek a dezinfekce pro pobytové služby, zdravotnická zařízení, ale i například pro pečovatelské služby nebo osobní asistenci. Podařilo se to?
Centrální zásoby jsou oproti jarní zkušenosti dostatečné. Podle mých informací nemají v tomto ohledu daná zařízení zásadní problémy a já doufám, že to tak zůstane po celou dobu 2. vlny pandemie. Určitě je však co zlepšovat: mám za to, že slabším místem je stále nedostatek ochranných prostředků pro terénní osobní asistenci. Považuji ale za důležité upozornit na fakt, že významnou roli hraje při distribuci ochranných prostředků zřizovatel zařízení.
Byla skupina vyslyšena se svým červnovým apelem na to, aby došlo k zajištění rychlého testování pracovníků i klientů zařízení sociálních služeb a pacientů zdravotnických zařízení?
Testování v těchto zařízeních probíhá, i když v některých regionech s tím byl, a nejspíš ještě pořád je, trochu problém. Jsem ale ráda, že si Ministerstvo zdravotnictví důležitost rychlého testování uvědomuje a snaží se pro něj zavést jasná, přehledná pravidla. Jde o jedno z klíčových opatření, jak zabránit šíření viru mezi klienty těchto zařízení.
Autor: puc, rozhovor najdete také ZDE